Ohňostroje, zábavná pyrotechnika, vybuchující světýlka, petardy, římské svíce ... Toto vše milujeme a ozvláštnit si jimi speciální události jako svatby, výročí, oslavy či vítání nového roku. Víte, jak vznikly?
O prvopočátcích ohňostrojů kolují tři legendy. První hovoří o tom, že vznikly náhodou při vaření, kdy v polní kuchyni smíchali dřevěné uhlí, ledek a síru (v té době běžně se vyskytující v kuchyních). Tuto směs pak nacpali do bambusové trubičky, zapálili a ona explodovala. Druhá legenda se váže na vynalezení střelného prachu čínskými alchymisty, kteří ho smíchali při honbě za elixírem nesmrtelnosti.
Třetí (a nejpravděpodobnější) však popisuje život čínského mnicha Li Tiana, který žil v dobách dynastie Song blízko města Liu Yang v provincii Hunan. Právě tohoto mnicha považují v Číně za otce ohňostrojů a každý rok 18. dubna oslavují jeho přínos přinášením obětí na jeho počest.
Na začátku se ohňostroje používaly během rituálů na zahánění zlých duchů, kteří se bojí hluku vznikajícího při vybuchování střelného prachu. V zemích Dálného východu má pyrotechnika stále podobný význam, když se duchové pomocí ohňostrojů odhánějí při narození dítěte, úmrtí nebo při narozeninách.
Historie ohňostrojů však nebyla vždy veselá zejména poté, co je v 13. století Marco Polo přivezl na starý kontinent. Evropané je zpočátku začaly využívat zejména v kanónů a muškety. Při bojích je však ve stejné době používali i Číňané, kteří vyráběli primitivní dřevěné rakety ve tvaru draka, zamíchané ve víně šípy proti nájezdům Mongolů.
Byly to později Italové, kteří v dobách renesance objevili kouzlo a krásu ohňostrojů a našli pro ně využití ve formě zábavy a estetiky. Na počátku 19. století začali do prachu přidávat malé množství kovů a jiných přísad, které se používají i dnes.
Postupně se zakládali i pyrotechnické školy, kde se vyučovalo vznešené umění vytváření a odpalování ohňostrojů. Ve středověkém Anglii bylo za vážené povolání považováno být "mistrem ohně". Známí také byly jejich asistenti, tzv. "Zelení muži", kteří nosili klobouky z listí na ochranu před jiskrami.
Z historie je legendární například ohňostroj, který byl uspořádán na počest svatby krále Jindřicha VII. v Anglii v roce 1486. Král Jakub II. dokonce za skvělé představení odměnil svého královského mistra ohně titulem rytíř. Ohňostroje se také pravidelně pořádaly ve Francii ve Versailles a ruský car Petr Veliký zorganizoval pětihodinovém světelné představení na počest narození svého syna.
Dnes je množství ohňostrojů vyráběných podobným nebo stejným způsobem jako kdysi. Změnily se zejména barevné přísady, které dříve neexistovaly nebo nebyly na prodej. Pyrotechnika se poslední roky hlavně zdokonaluje, aby byla bezpečnější a přinášela více zábavy. Souhlasíte?